,,Ta-ak, ahoj" špitl Bill, jakmile se od Toma vzdálil na milimetr. "Udělej to ještě jednou Bille… prosím," šeptl Tom a znovu si Billa k sobě přitáhl. Bill se zaculil jako sluníčko a políbil ho teď doopravdy. Jejich polibek sice trval asi minutku, ale pro oba to bylo něco dokonalýho.
"Už musím," špitl Bill a nechtěně se od Toma odtáhl. Prostě musel.
"Tak tady po škole, jo?" zeptal se ještě před třídou Tom. Bill rychle přikývl a vlezl do své třídy.
No… vlezl, vlastně doplul. To, že ze začátku neměl pro Toma jediné hezké slovo… už pro něj nebylo důležité. Možná, že se na první pohled zdál jako blbec, nebo namyšlenej, ale Billa tahle myšlenka pomalu opouštěla…
Tom byl také jak v sedmém nebi. Nemohl se dočkat konce vyučování… Vlastně tomu ještě pořád nemohl uvěřit. Bill byl pro něj něčím nedostupným a věděl, že dobít tuhle pevnost nebude jednoduché… jenomže se to pomalu ale jistě začínalo dařit.
I když měl tady holek na každý prst deset, vůbec jej nezajímaly. Úplně ho pobláznil tenhle zvláštní týpek s neopakovatelnýma očima a zářivým úsměvem.
Vlastně se zase setkali u oběda. Ale aby to nebylo nápadné, Tom zůstal v jídelně a Bill šel ven pod svůj stromek. Ale nezapomněli na sebe krásně mrknout.
"Billeee!" přiběhla k jeho stromku Klára. Klára byla jeho spolužačka. I když byla plnoštíhlá, až tak ošklivá nebyla. A jak se hned na první pohled zdálo, byla tady kvůli Tomovi.
"Ahoj, potřebuješ něco?" usmál se na ní a mile jí uvolnil vedle sebe místo.
Klára si s úsměvem sedla a podívala se na něj smutným pohledem. To u ní byl nezvyk. "Můžu ti nějak pomoct?" zeptal se mile a viděl, jak se celá chvěje.
"No jo…víš, já Bille…" začala koktat a nesměle se mu podívala do očí.
"Jde o Tom-tedy toho hip-hopera?" včas se vzpamatoval a když přikývla, ještě víc zpozorněl.
"Jo…já se do něj úplně zbláznila, Bille. Ale dneska jsem ho viděla líbat se s nějakou holkou," šeptla smutně.
"Cože?" zeptal se tiše. To by mu přeci neudělal.
"No... sice sem si dneska zapomněla brýle, i tak sem ho rozeznala v parku s nějakou černovlasou dívkou. Měl si pravdu… je to sukničkář a mrzí mě, že sem tě pomlouvala, že o něm mluvíš špatně," vzdychla.
Billovi se ulevilo. Ještěže je chudáček tak slepá bez těch brejlí.
"To nic, v pohodě," usmál se a posunul se, aby mohla vstát.
"Tak jo... ahoj," kývla mu a odešla.
"Tak tys mě pomlouval?" ozval se mu pobavený hlas u ucha.
Bill jej hned rozpoznal.
"Možná že jo a možná že ne," usmál se, rozhlídl se, jestli je kolem nikdo nevidí a nechal se od Toma rychle políbit…
Pokráčko příště !
Napsala: B-kay
Betaread: Janule
Pokráčko příště !
Napsala: B-kay
Betaread: Janule