close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Básničky

Láska

2. března 2008 v 14:26 | Maja
LÁSKA
Marně se snažíš
se svým životem bojovat,
Marně se snažíš
zase někoho milovat.
...
Slzy tvé stékají ti po tváři,
štěstí je pryč
a zbyla jen kapička na polštáři.
...
Tak už neplač,
vím jaký je to pocit,
někoho mít a pak ho rychle ztratit.
...
Ten, kdo si to neprožil
jen těžko chápe jak ti je
a nad tvým smutkem se jen zasměje.
...
Nechci už nikdy více,
prožít lásku velikou,
pak zbude jen zlomené srdce
a stesk s prázdnotou…

Mé světlo

2. března 2008 v 14:25 | Maja
Mé světlo
Mé srdce je zraněno
a volá o pomoc,
proč někdo nezatahá mi za rameno
a neřekne ,,Mám tě rád a moc.'' ?
....
Ne, to nikdo neudělá.
A já se dále topím ve smutku.
Tak jako holka, která naletěla
světu dobrých skutků.
...
Mé světlo už pohasíná
pod náporem větru
a já cítím, že má duše usíná
ale pláče,volá o pomoc, a stále se utápí ve svém zármutku.
...
Však nikdo neví jak mi je
Jen mé srdce naříkající,
A ten kdo říká pravý opak, ten jen blázen je
směšné divadlo hrající
a nikdy nepoznal pravý svět.
Autorka: smutný človíček

Smrt je jen začátek

2. března 2008 v 14:23 | Maja
SMRT JE JEN ZAČÁTEK..........
Tolik slz které jsem prolila,
chtěla bych vrátit zpět
Tolik řádků, které jsem napsala,
za tebe a za "náš" svět.
Teď vím, jak moc byly zbytečné,
alespon ta básnička zůstala.
Na zemi jsem ležela,
slepá snad láskou,
tvé jméno do vzduchu volala.
Nemohla dýchat, slzami utopená
a přemýšlela jak jsme žili,
tolik tebou zahambená,
doplácena za tvé činy.
Když si na to vzpomenu,
ještě teď cítím tu samotu
a slyším svůj pláč v tichu okolí
a když teď sedíš znova vedle mě,
u serdce mě někdy zabolí.
Mohlo to být i jinak,
tak snadno jsem mohla žít,
vybrala jsem si těžší cestu,
ale jsem za ni ráda,
jsem ráda, že s tebou mohu být.
Jestli si čteš tyhle řádky,
nejraději bych je smazala,
možná jsem přeháněla, ale vím,
že zažít bych to znovu nechtěla.
Nenech mě v tom,
nechci se znova bát,
zachraň mě od mého smutku,
zase bych se chtěla smát.
Tolik mi to chybí,
mé okolí mě dusí,
ti samí lidé, kteří mě trápí,
když jsou tak silní,
ať si to taky zkusí.
Ani ty nevíš jak mi tehdy bylo
a jak mi je když na to pomyslím,
nic podobného jsi ty nezažil,
možná stále jenom sním.
Teď sedím nad papírem,
je celý zmáčený od mých slz,
snad pomůžeš mi od mého smutku,
ale ty nikde,
tak pomůže mi smrt.
Hledím na nůž a na krev,
kterou jsem napsala tuhle báseň
a ta byla zbytečná,
ale nedá se vrátit,
můj čas se začíná krátit.
Teď v poslední minutě,
chtěla bych ti říct,
že i přes to všechno,
pořád ti jdu vstříc.
Jsi pro mě totiž vše
a miluju tě stále,
jsi moje vykoupení,
jdu zas o jednu cestu dále.
Smrt, je jenom začátek..........

Básničky o přátelství

14. února 2008 v 15:27 | Verča
Vezmi si přátelství,
ušité na míru.
Muže byt z kamene,
a, nebo z papíru.

Může mít roviny,
a nebo okolky.
Ale je pro kluky
a hlavně pro holky.

Může být o lásce,
a nebo o spěchu.
Vyklouznout z kapradí,
skrčit se bez dechu.

V očičkách rozpaků.
Směje se na víčku.
Váhá jen chviličku,
a je tu, človíčku.
-----
Ležím takhle na sluníčku,
opaluju záda,
přitom myslím na lidičky,
který mám tak ráda.

Na všechny ty osůbky,
co mě drží nad vodou,
který,když mi není nejlíp,
vždycinky mi pomohou.

Jsem-li na dně,
tak si na mě
najdou vždycky čas,
Vyslechnou mě,
pohladí mě,
"to se spraví zas."

Tímto chci jim říci "dík"
a že jsem jim vděčná...
"Vy jste moje sluníčka
a jen tak se vás nevzdám!!!"
----
Až se mi ztratíš

v kapkách rosy

tenkých pavučin,

budu tě hledat

třeba pod Břízou Srdčitou,

snad mi chlupaté housenky napoví,

kde zvoní tvůj smích...



A vystřihnu si klidně tisíc kýčů

z oblohy,

abych zjistila, jestli ses tam nezatoulal,

protože, co bych bez tebe dělala?



Je jen málo lidí,

kteří mě dokážou rozesmát

tak jako ty....



Mám hodně kamarádů

ale jen pár pravých přátel,

kterých si CENÍM

jako svých zubů...



Smích totiž prodlužuje život...

Beichte (Twincest TH)

20. ledna 2008 v 15:51 | EmoMaja
Máš tvář andílka,
to je mi teda nadílka.
Neb na tvé rty neustále myslet musím,
i když je zřejmě nikdy neokusím.
Vzrušují mě tvé voňavé vlásky,
na tvoje plakáty nestačí mi lepící pásky.
A ten tvůj roztomilý zadeček,
malý je jak drobeček.
Nejvíc však chtěl bych si sáhnout na tvé ploché bříško,
za to bych zaplatil klidně milionové dýško.
Dostáváš mě svou sladkou tvářičkou,
buď už konečně mou hvězdičkou!
Obmotej kolem mě nohy,
proklínám všechny bohy.
Proč jen se to muselo stát?
Proč se mi musí o mém bráškovi zdát?
Zajímalo by mě, zda je to skutečnost,
tahleta tvá rozkošná nevinnost.
Která mě magicky přitahuje,
mé už tak volné kalhoty vytahuje.
Dívám se na to skepticky,
je to přeci nelidský.
Ale mně to nevadí,
s každým tvým pohledem neviditelná síla mě pohladí.
Jsou to nesmyslné předsudky,
nezajímají mě cizí úsudky.
Ať všichni táhnou do háje,
já chci jen s tebou do ráje!
Přeji si od tebe dáreček,
sladký jak zmrzliny kopeček.
Dej mi pořádnou pusinu,
ať dostanu z ní husinu.
Pojď a vedle mě spinkej,
a až bude po všem, mé sperma nevyblinkej.
To si přeju já, tvé úchylné dvojčátko,
které je ze svých představ rudé jak rajčátko.
Tak Billi, jak se rozhodneš?
Neřikej mi, že brášku svého odkopneš!
Přijmi to a buď se mnou šťastný,
bratříčku můj vlastní...

Napsala: Prinzesschen
Zdroj: twincest.blog.cz

Jsi...:-×

25. prosince 2007 v 0:32 | EmoMaja
Jsi pro mě to, co v potoce oblázek,
jsi ten nejjasnější obrázek,
jsi mým dnem a jsi mou nocí,
jsi mou vášní a jsi mou mocí.

Jsi mou jasnou hvězdou na nebi,
jsi tím nejodvážnějším přáním na Zemi,
jsi zářící jiskrou v plameni.

Jsi mou krví bez níž se nedá žít,
jsi vodou, jež měla bych denně pít,
jsi stále mou největší touhou
a vím, že nejsi myšlenkou pouhou!

Jsi tím nejkrásnějším snem,
který mohl Bůh seslat na tuto zem,
jsi tím nejlepším dárkem, díky kterému se opět směji,
jsi vším, co na tomto světě potřebuji!

Potřebuji Tě tak moc, jak potřebuje mořská voda sůl,
jak slepec potřebuje svou slepeckou hůl,
jak čerstvá tráva potřebuje zeleň,
jak teplý kožíšek potřebuje tuleň.

Chci Tě tak moc, jak malé dítě chce si hrát,
jak princezna chce si prince za muže brát,
jak orel ve výšinách chce navždy kroužit,
chci Tě mít a ne jen toužit!

Tím vším pro mě jsi,
tak moc Tě potřebuji a tak moc chci!!!
zdroj: fajnofka.blog.cz

Čekám na tvou odpověď

23. prosince 2007 v 11:27 | EmoMaja
Moje srdce pomalu buší,
že ho mám ráda...to on netuší...
Možná,že ví o co tu jde
tak proč teda za mnou nepříjde??
Možná se bojí...
Možná mu to svědomí nedovolí...
Třeba to co já necítí...
V tom případě,ale už nechci žíti...
Bez něho mi srdce praská....
Zabíjí mě tato prokletá láska...
Tak prosím přijď a pohlaďmě,
bez tvěho hlasu žít nenuť mě....
Já to totiž nedokážu....
Bez tvé přítomnosti ani dýchat nemůžu...
Nechci tě do ničeho nutit,
a svou lásku ti přinutit....
Já teď budu je v koutě plakat
a pokorně na tvou odpověď čekat...
autorka: Hatred - www.hatred.blog.cz

Miluju Smrt

23. prosince 2007 v 11:25 | EmoMaja
Život mě pomalu zabil,
ale smrt mě vysvobodí.
Na světě už mi nikdo nezbyl
a smrt mi nevadí.

Je to moje kamarádka,
už nikdy ji nechci ztratit.
Mé jméno je Katka,
ze života se chci vytratit.

Už nechci víc trpět,
už mě to nebaví.
Už nechci nic slyšet,
chci jen létat nad zemí.

Hlavně daleko odsud,
od všech těch starostí a lží.
Nechci se vrátit dokuď,
dukuď vše nezmizí....

Život máme jen proto,abychom trpěli!!!
autorka: Hatred - www.hatred.blog.cz

Vrahu...!

23. prosince 2007 v 11:23 | EmoMaja
Jsi moje růžička,
moje malá kočička.
To jsi jí říkával,
než jsi jí ten prsten dal.

Za prstýnek.
ona ti dala srdce.
Jako slz pramínek,
když zlomil jsi ji srdce.

Ta bolest
co ji tak zranila.
Ta lest,
která ji tolik ublížila.

Ty jsi ta lest,
ty jsi ten vrah!
Z tolika cest,
přešels zrovna ten její práh.

Proč jsi ji to jen udělal!
Proč jsi ji ten prsten daroval!
Když tvé jediné přání,
bylo,srdce ji vrátit na dlani.

Srce s kudlou,
duši s kledbou.
Všechno v ní krvácí
a ty zlé sny se neztrácí....
.
Tak toto je o mé nej nej kamarádce,byla to skvělá a usměvavá holka než se objevil ten hnesnej ha*zl a zničil jí život....Tak jen abys věděl....nenávidím tě Michale a zničím tě.Pomstím se a bude to kruté...a nakonec....nakonec budeš trpět ještě víc než ona...To ti přísahám
autorka: Hatred - www.hatred.blog.cz

Zlomená matka

23. prosince 2007 v 11:21 | EmoMaja
Chce se mi strašně brečet
Chce se mi křičet
Vždy když si uvědomím
Že to slovo od ní neuslyším
Na nic se nikoho neptám
Jen tobě v noci když pláču šeptám
Chci aby si věděla,
Že sem tě strašně moc chtěla
Že si to nikdy neodpustím
V budoucnu se sama sobě pomstím.
Chtěla bych tě obejmout v náručí
Jenže to se nikdy neuskuteční
Chtěla bych tvůj pláč slyšet
Tebe v postýlce vidět ležet.
Tvá slova slyšet bych chtěla
A tvůj úsměv vidět bych měla
Ale neuvidím,
Ani tě neuslyším
Proto žádám tě odpusť!
A prosím nedopusť
Aby mě tvá dušička nenáviděla
Strašně moc sem tě chtěla.
Prostě sem to udělat musela
Vůbec na výběr sem neměla.
autorka: Hatred - www.hatred.blog.c

Ona je vším...

23. prosince 2007 v 11:19 | EmoMaja
Letadlo,
do kterého si nastoupila.
Vybouchlo,
ta zpráva mě málem zabila!

Tvou smrt nechtěl sem si připustit
to bych ti nikdy nemohl odpustit.
Bez tebe totiž nejsem nikdy.
Kde jsi??Kdo mi to řekne!Kdo?

Všichni najednou mlčí,
ale to ticho mě strašně mučí!
Bez tebe můj život není...
Všechno se tak divně mění.

Všichni o tobě v čase minulém mluví...
To,že žiješ nikdo neví.
Myslí si,žei blázen jsem.....
Ani se mýlí,já blázen nejsem!!

Ta kočka,
s kterou si jednoho dne přišla.
Tenkrát si říkala,
že venku si ji našla.

Čeká tu na tebe,
společně se mnou.
Koukáme na sebe
do očí se slzou...

Něco se stalo,
přišla se přitulit.
Ono jenom chtělo,
na klín se mi posadit...

Strašně jí chybíš...
A jak mě,to ani nevíš...
Měl sem si tě vážit!
Já...nechtěl sem tě nikdy ztatit!!!
Vlastně mě to ani nenapadlo....

14 dní nejdelších v životě,
mám pocit jako bych vysel na drátě.
Sáro,vrať se mi prosím!
Co bude bez tebe nevím..

Zvonek u dveří bzučí,
srdce mi zběsile buší!
Věděl sem to jsi to ty,
tohle mi už nikdy nedělej ty...
Ani sem to nedořek.
Jen to,že sem se hodně lek,
stačil sem říct....
Pak už nebylo třeba říct nic!
Objal sem jí z velkou láskou,
Líbal sem jí z velkou něhou.
Jednou mi ji málem vzal,
podruhé už ho nenechám!!
autorka: Hatred - www.hatred.blog.cz

Chci odpustit

23. prosince 2007 v 11:12 | EmoMaja
Pohle na tebe,
mi zlomil srdce.
Pohlédnu na sebe,
a chce se mi zvracet.

To,co sem ti udělala
nedá se odpustit.
To,jak sem tě zradila
zasloužím si udusit.

Miluju tě,
každým dnem víc a víc!!
Miluju tě,
jako volnost zajíc!!

Chci odpuštění,
ale ty mi ho odmítáš dát.
Chci tě zase vidět
naplno se smát.

Nachci být ta,
co ublížila ti tolik.
Má zbraň je nabita
a připravena vystřelit.

Stačí jenom náznak....
třeba něžný polibek..
Pouhý posladní úsměv
a já uslyším v hlavě zpěv.

Pak jen řeknu miluju tě,
nehctěla sem ti ublížit.
Nechtěla sem zradit tě
a teď chci odpustit.

Stojíš tu se mnou
a já bych ti chtěla říci,
ty slova co visí na de mnou:

Odpusť,miluji tě a zbohem lásko má.....
On se jen na mě podívá
a já stisknu spoušť.
death
Zbohem lásko má.....
Zní místností dál......
Společně s jeho pláčem......
autorka: Hatred - www.hatred.blog.cz

Život je šachovnice

15. listopadu 2007 v 10:06
Život je jedna velká šachovnice,
po které tancují tvé tanečnice.
Jedna je blédá,druhá černá,
každá je rozdílná a hra temná.
Snaží se o postup, chtějí i válku,
nic není nemožné, neznají dálku.
Všude je beznaděj, cesta zpět není,
kde vládne královna, čerti se žení.
Možná tě ušetří, ale co zbude z tebe?
Mysl co nemyslí, tělo co zebe.
Štěstí je potvora, jen tak se nedá,
těžko ho uchopit, špatně se hledá.
Když ho nemáš, zle se hraje,
hlupák bez něj nevyzraje.
Klidně riskuj, hodně sázej,
tam kde ničí, nezůstávej.
Možná budeš dobře hrát,
pochopíš vše a dáš mat.
Vyvaruj se dlouhých stání,
tvůj čas plyne bez přestání,
Svojí lásce daruj srdce,
i když máš jen prázdné ruce.
Někdo dojde k cíli, jiný ke dnu spadne,
Bůh je pěkná ku***, ten jen rukou mávne.
Mno ten konec mohl bejt mírnější...ale jinak je ta básnička moc hezká :-*
zdroj - strange-emo.blog.cz

Básnička o anorexii

14. listopadu 2007 v 19:49 | EmoMaja
TO JE ŽIVOT (***miska***)
Začalo to tak nevině,
Kvůli blbé kravině.
Jen shodit pár kilo,
Ale mě to nestačilo.
Ještě málo, maličko,
Domotat to klubíčko.
To klubko vůle,
To klubko sil.
Kdo ho nikdy nenosil.
Nepochopí,
Nenajde.
Odpověď,
Oč tu vlastně jde.
Chtěla jsem to zastavit,
Nejbližšího poprosit.
O pomoc,
O radu,
Jak utéci z tohoto zamklého hradu.
Nešlo to,
Nevím proč.
Byl to nezastavitelný kolotoč.
Jezdil nahoru a dolů.
A já sem se nerada vracela domů.
Otázka: co jsi dnes jedla?
Mě dostávala do smutku a depresí.
Kdo tu bolest uhasí?
Kričela jsem tiše.
Sklíčená má duše.
Cítila smutek,
Ale nechtěla žádný dotek.
Vstup do kuchyně,
Kde toho bylo čím dál méně.
Byl jak vstup do hrobu.
Kam já se potom zahrabu?
Byla jsem děsná.
Nesnáším když mě honí mlsná.
Chtěla bych jěště víc,
Ale v ledničce nezbývá skoro nic.
Jak kdyby to bylo trestné,
Hledám něco ostré.
Řízla jsem se do ruky,
Zapoměla na všechny nátlaky.
Nazouvám běžeckou botu,
Následuje trápení v potu.
A tak to pokračovalo,
A čím dál hlouběji se to dralo.
Do toho dne.
Kdy si se mnou máma sedne.
Na sedačku v nemocnici.
Kde je to tak skličující.
Sedm týdnů.
A vracím se domů.
Naplněná štěstím, strachem,
A nepopsatelným pocitem.
Trápí mě nesrovnalost v hlavě.
Nevyhnu se stravě.
Ani nějak nechci.
Dalo by to práci.
A nerada bych se tam vrátila.
Když mě už doktorka pustila.
Zdroj:http://www.idealni.cz/basen-ze-zivota+clanek_show.asp?id=1866

Znám Tě

27. října 2007 v 17:59 | EmoMaja
Znám Tě krásně celou, znám Tvůj rub i líc
Nevím ale, kdo bude Tě mít rád víc
Lásku svoji chci Ti dát
Být s Tebou a vždy se smát
Nechám si o Tobě něco zdát
Protože Tebe se nechci vzdát
zdroj - hanlinka.estranky.cz

TY

27. října 2007 v 17:57 | EmoMaja
V hlavě mám gesta,co význam nemají.
Vidím Tvá ústa,co skvěle líbají.
Slyším Tvá slova,co s ničím se netají.
Cítím Tvé ruce,co strach nemají
Znám Tvé dotyky,co něžně lechtají.
Znám okamžiky,kdy dech se Ti zatají.
Znám všechny otázky,na které se lidi neptají ...- taková nedokončená...ale hezky to tam autorka vypsalazdroj - hanlinka.estranky.cz

Ve jménu vášně

27. října 2007 v 17:55 | EmoMaja
Už znám vše co není,
chci být ve tvém snění,
ruce dám do tvých dlaní,
jsi má věčná paní,
co hladí mé srdce,
razí mi pečeť.
Jsi řeka, co proudí mi v těle,
děkuju vřele, cítím se skvěle.
Myslím to vážně,
ve jménu vášně...
zdroj - hanlinka.estranky.cz

Krátká ale hezká

27. října 2007 v 17:54 | EmoMaja
Jsem hřích, ty hříchu nádoba,jsem horečka, Ty jsi má choroba,jsem láska, Ty lásky podoba,jsem prokletá a Ty jsi má svoboda...mno...sice krátké...ale hezké :)zdroj - hanlinka.estranky.cz

Básnička o lásce

27. října 2007 v 17:53 | EmoMaja
Tolik jsem v naší lásku věřila a na tebe se každý den těšila.Však ty jsi už přestal psátne, nebudu si stále lhát.Ty mlčíš a já utírám slzy.Zklamal jsi mě příliš brzy.Snad chyby jenž byly mou vinou,mrzí mě, že díky tomu si najdeš jinou.A tak jen zlomené srdce budu malovat,pro toho kdo mě už nebude milovat… :o(zdroj - hanlinka.estranky.cz

V záři potoků

27. října 2007 v 16:13 | EmoMaja
V záři potoků a řek,
v záři měsíců a hvězd.
Posloucháš hlas přírody,
přitom hledíš mi do očí.
Hledíš mi až do duše,
jsi láska,co nikdy nekouše.
Co nikdy nebodá,
co slovo zrada,nikdy nepozná.
Na květu růže,
v srdíčku duše.
Jsi ten co může,
políbit mé tváře.
Odemkl jsi city mé,
srdce je jak hvězdy zářivé.
Jak potůček lásky,
jak společné chvilky.
zdroj - ludovik.blog.cz
 
 

Reklama